DOPORUČUJEME :

e-sportovky.cz - Outdoorový specialista na prodej sportovního obleční, obuvi, termoprádla, batohů, sportovních tašek, stanů, spacáků, karimatek, camping vybavení, vodáckých a sportovních potřeb.

Úvod » Články, rady, receptury » Články, rady » Malé slunce »

Články, rady, receptury / Malé slunce

MALÉ SLUNCE

Už je zase všude, vykukuje a oživuje naše trávníky. Je to nejrozšířenější plevel a s jejím mimořádně silným a nepoddajným kořenem se už seznámil každý, kdo se pokusil očistit od ní své záhonky. Je užitečná, léčivá a jedlá je od květu až po kořeny. Kdo je to? Pampeliška lékařská, latinsky Taraxacum officinale, dříve nazývaná smetanka, je skutečně univerzální léčebný prostředek. Z nadzemních částí je možné vymačkávat šťávu, vařit čaje, připravovat koupele, květy se používají na výrobu pampeliškového vína, piva a medu a usušený rozemletý kořen je adekvátní náhradou kávy stejně jako kořen čekankový.

Z léčebného hlediska je pampeliška výborným přírodním prostředkem pro podporu činnosti ledvin a jater, má schopnost tonizovat játra a podporovat tvorbu žluče a žaludečních šťáv. Celkově má konzumace pampelišky příznivý vliv na zažívání, chuť k jídlu a trávení tuků. Je také významnou krev čistící bylinou, která je nedílnou součástí jarních očistných kúr. Díky silným detoxikačním účinkům se hodí také při ekzémech, nečisté pleti a akné.

Šťáva i čaj z pampelišky se ovšem nemůže pochlubit příliš lákavou chutí, díky hořčinám a tříslovinám má velmi hořkou chuť a proto je vhodnější užívat pampelišku spolu s dalšími bylinami např. kopřivou, břízou, zlatobýlem nebo vlaštovičníkem. Kombinace pampeliška - vlaštovičník je zvlášť blahodárná pro žlučník, ovšem vlaštovičníku přidáváme do směsi pouze 2-3 lístky. Jak je sbírat? Chceme-li si nasbírat vlastní rukou léčivé bylinky, máme v zásadě dvě možnosti:

1. obrátit se na lékárny a drogerie, případně na bylinkářství a za peníze vyměnit to, co už nasbíráno bylo.

Nebo možnost 2. vyrazit do blízké či vzdálenější přírody a s důvěrou ve vlastní schopnosti se pustit do sběru bylin.

Samozřejmě je lepší spojit příjemné s užitečným a vybrat si možnost číslo 2. V takovém případě se vám možná bude hodit pár rad od zkušených sběračů.

Nikdy nesbírejte bliny za deště nebo v době, kdy je mlha, ve vlhku se květy i listy brzy po utržení rychle kazí. Příznivá doba je časné dopoledne, po oschnutí ranní rosy. Plné slunce, popřípadě sucho, zaručí bezvadnou kvalitu bylin, pokud budete dbát i na další rady.

Sbírejte pouze zcela čisté rostliny. Špinavé nebo zaprášené rostliny nemohou rozvinout své původní účinky, protože bylinky v žádném případě nelze prát. Sbírejte jen mladé, ale již zcela rozvinuté lístky. To platí i o květech, které musí být rozkvetlé, ale ještě čerstvé, neovadlé.

Léčivky sbírejte jen v místech, kde není silněji znečištěné životní prostředí. Pokud nechcete zelenkavě poblikávat, vyhněte se při sběru okrajům silnic nebo hnojených polí. Nejlepší jsou mýtiny, kam nemůže vítr zanášet žádné škodliviny.

Každá bylina má jinou vhodnou roční i denní či noční dobu sběru. Přesto platí všeobecné pravidlo: celé rostliny sbírejte v době, kdy začínají kvést. Plody tehdy, když dosahují zralosti. Kořeny vyrývejte ze země, až když jsou již zcela vyvinuté a silné. Kůru loupejte z mladých větví, nejlépe na jaře. Většina rostlin ztrácí své léčivé účinky, sbíráme-li je v nevhodnou dobu.

Sbírejte co do množství jen tolik, kolik můžete spotřebovat za rok - tedy do dalšího sběru. Nemá smysl oškubat všechno, co vám přijde pod ruku nebo co vyrostlo na sousedově louce. Účinnost bylinek netrvá věčně, proto nemá smysl dělat zásoby na několik let.

Jak sušit a uchovávat? Sušte své byliny hned jak je nasbíráte. Celý proces musí probíhat co nejšetrněji. Nejlepší podložkou je dřevěná mřížka, ale postačí i prkénko. Položte na ně papír, nejlépe piják, který dobře saje vodu.

Místo, kde bylinky sušíte, musí být vzdušné a stinné. Dbejte na to, aby listy nebo kořeny neležely příliš blízko u sebe, mohly by začít plesnivět. Co nejčastěji sušené rostliny obracejte. Celé rostliny lze svázat do svazečků a ty pak zavěsit na vzdušné, suché místo. Prudké slunce sušení neprospívá.

Sušit můžete i při umělém teple. Pokud rostliny obsahují éterické oleje, což poznáte podle intenzivní aromatické vůně, nepřekračujte teplotu 35°C. Jinak může teplota dosahovat i 60°C. V každém případě musí mít rostliny dostatek vzduchu.

Kořeny, na rozdíl od ostatních částí rostlin, musíte dobře omýt. Nesmí se ale dlouho máčet. Potom je buď navlečte na šňůrku a sušte pověšené, nebo je podélně rozřízněte a rozložte. Cibulky a hlízy rozkrájejte na plátky.

Pokud se povedlo rostlinky zdárně a správně usušit, stojíme před problémem jak je správně uchovat. Používáme nejlépe nepříliš velké, dobře uzavíratelné nádoby z tmavého skla, ideálně s korkovými zátkami. Zcela nevhodné jsou plastikové sáčky nebo kovové dózy. Na nádoby z plastů zapomeňte úplně.

Dobře uzavřené nádoby s bylinkami postavte na místo se stálou teplotou, nejvhodnějším místem bývá spíž nebo půda. Méně vhodný je sklep a úplně nevhodná je teplá kuchyně, nebo místo u okna či u kamen.

Tak a teď už zbývá jen vzít pár čerstvých nebo sušených bylin a připravit si kvalitní čaj.

Léčivý čaj se ovšem musí umět pít. Pomalé pití po malých doušcích dovolí, aby se zcela rozvinula síla bylin a tak byl léčebný účinek optimálně využit. Lépe také působí pití čaje na lačný žaludek.

Je nesmysl bezmyšlenkovitě do sebe lít bylinkový čaj a doufat v okamžitý výsledek. Je to lék a většinou se užívá proti chronickým chorobám, takže nelze od jednoho šálku očekávat vyléčení.

Sladíme výhradně medem, nikdy cukrem. Med nám nejlépe pomůže překonat hořkou chuť některých bylin.

Mezi něž patří i pampeliška. Víte že, pampeliška má vliv i na rozvíjení obrazotvornosti? Skutečně ano, ať ji konzumujete v čaji nebo jako jarní salát z mladých pampeliškových listů, může se vám stát, že uvidíte věci, které jste ještě neviděli.

zdroj: www.hka.cz